Nukleární zítřek: Vyvracení mýtů, odhadování rizik a přehodnocování zkušeností

Beseda Eleny Rubashevskaji, filmové režisérky a kritičky.

 

V roce 2022, kdy je svět již zasažen Covidem-19 a trpí postupující hospodářskou krizí, roste napětí jaderné hrozby podobně jako v minulém století za studené války. Jakým důsledkům budeme muset čelit v případě vypuknutí jaderné války, a to s ohledem na všechny existující ekologické problémy?

 

V minulém století lidstvo začalo experimentovat s jadernou energií a různé regiony byly vystaveny od té doby trvalým následkům těchto nezvratných rozhodnutí. 

Hirošima a atol Bikini, Černobyl a Fukušima se "proslavily" a vryly svá jména do historie. Nyní jsou přestavěny, zakonzervovány, zanedbány nebo přeměněny v atrakci, ale stále zůstávají především připomínkou toho, co se může stát, pokud nebudeme brát ohled na nebezpečí a rozsah možných následků. 

Přehodnocení této zkušenosti je náhle opět akutní s propuknutím rusko-ukrajinské války. Bývalou jadernou elektrárnu v Černobylu na severu Ukrajiny obsadila ruská vojska hned první den invaze. A přestože byla záhy osvobozena, vyvstala otázka: nakolik je naše společnost poté, co v roce 1986 prošla strašlivou katastrofou, připravena v dnešní době čelit stejné hrozbě?

Je nejvyšší čas vyvrátit zažité mýty a odpovědět na následující otázky:
- Pokud dojde k jaderné válce/výbuchu, jsme všichni odsouzeni zemřít?
- Proč radiace není hlavním nebezpečím jaderné bomby?
- Co je to jaderná zima?
- Jak se změní životní prostředí po jaderné válce/výbuchu?

A budeme také diskutovat o tom, jak lze tyto znalosti zprostředkovat prostřednictvím filmového jazyka.